ikona malá



                !!!KOPÍRUJTE JEN S IKONKOU:                                         BLOG VZNIKL:10.3.2007 
Chceš být mým SB♥? klik    Reklamy sem !!                                              

Perská kočka a Birma

24. března 2007 v 18:44 | catynka
Perská kočka (Persian cat)

Díky charakteru a nádhernému zevnějšku patří perská kočka mezi "aristokraty" v rodině koček.

PLEMENO:
Perská kočka je plemeno dlouhosrstých koček

PŮVOD:
V původu tohoto plemene je mnoho nejasného. Podle všeho se na jejím vývinu přičinily pouštní a asijské stepní kočky, žijící v dávné době na teritorii blízké Asie. Předpokládáme, že jejich vlastí je Turecko. Historické "zřeďování" perské kočky se v Evropě začíná v 16.až 17.století, kdy byla dovezena do Itálie a následně i do Francie. Zvíře se dost rozšířilo a získalo velikou oblibu.
VELIKOST:
Perská kočka je středních rozměrů, robustní.
HMOTNOST:
V rozmezí 3,5 až 7 kg.
SRST:
Tělo je pokryté hedvábnou, lechtavou, měkkou a dlouhou srstí, což zvířeti dává zajímavý a přitažlivý vzhled. Okolo ramen a krku srst vytváří honosný "límec".
Zbarvení je různé. Rozlišujeme řádově 90 různých druhů. Uznána je černá, bílá, modrá, červená, krémová, liliová. Jednobarevné kočky nesmějí mít skvrny nebo značky, tzn. že zbarvení celého těla musí být celistvě jednotné. Barva čenichu nosu, polštářků tlap a kníru podle pravidel odpovídá základnímu zbarvení.
HLAVA:
Je velká a masivní, s kulatým vypouklým čelem. Čelisti má plné. Kníry jsou na pohled dlouhé. Brada je silná, čelisti široké, mocné,
NOS:
Nos je maličký a krátký, avšak široký a zlehka zvednutý.
UŠI:
Uši mají trojúhelníkový tvar, jsou krátké, na koncích zakulacené, široce a nízko posazené, nakloněné dopředu, s chomáčky dlouhých vlasů uvnitř mušlí.
OČI:
Oči mají všechny perské kočky velice přitažlivé. Ohromují svojí velikostí i tvarem. Jsou velké, silné, kulaté, široce posazené a výrazné. Barva je tmavě oranžová, modrá, měděná. Kočky předepsaného zbarvení mají vlastní barvu očí.
TĚLO:
Masivní, silné, svalnaté, úměrně stavěné. Krk je krátký, trochu silnější. Hrudník je široký a hluboký. Ramena, záda a bedra mají silná. Nohy jsou krátké, rovné, výkonné, s dostatečně velkými vlasovými tlapami. Prsty jsou silné a sevřené, mezi nimi jsou chomáčky dlouhých vlasů.
OCAS:
Není dlouhý, je spuštěn k zemi, huňatý, slehce zatočeným konečkem.
CHARAKTER:
Perská kočka se vyznačuje přítulným charakterem a plnou důvěrou k člověku. Je spokojená a klidná. Její oddanost k člověku je možné přirovnat i k oddanosti psa.
OSTATNÍ POPIS:
Perské kočky se značkami na hlavě, tlapách a ocasu jsou řazeny do samostatného plemene - tzv. "point". Perská kočka se v porovnání s jinými plemeny prokazuje nejvyšším stupněm zdomácnění. Ztratila dokonce i schopnost lovit myši, krysy a nemůže být mimo domov. Tyto zvláštnosti charakteru, spolu s nádherným zevnějškem, z ní činí "aristokratku" mezi kočkami. Perská kočka je rozšířena v mnoha zemích světa.
PÉČE:
Perská kočka potřebuje každodenní důkladnou a pečlivou péči o srst.

Birmanská kočka, Birma (Sacred Birman)

Birmanská kočka, Birma, je nejchrakteristěčtější svými býlými a souměrnými"ponožkami", které jsou jedinečně na všech čtyřech tlapkách, a krásnýma, oválnýma, sytě safírově zbarvenýma očima.

PLEMENO:
Polo-dlouhosrstých koček.
PŮVOD:
Birma vznikla křížením siamských a perských koček a má srst "perských" a konečky zbarvení "siamských". Podle pověsti byly přivezeny z Barmy od buddhistických jeptišek a objevily se v roce 1919 ve Francii, kde se vyvíjejí dodnes. Rozšiřují se i v jiných zemích.
VELIKOST:
Birma je středně velká, svalnatá kočka se silnější a mohutnější stavbou těla. Normální váha dospělé kočky je okolo 3,5kg, kocour by měl být viditelně mohutnější s váhou okolo 5kg. Birmy dospívají zhruba ve věku 18ti měsíců, plné dospělosti však dosahují až ve věku 4let.
Lebku má silnou a mohutnou, s plnými tvářemi a mírně zaobleným čelem a výraznou bradou, která nesmí ustupovat. Nos má středně dlouhý, vystouplý stejně mírně, jako klenutí čela, je černý nebo růžový. Uši má středně velké, dobře posazené, středně daleko od sebe, na koncích zakulacené. Mláďata mají uši výraznější a delší. Oči jsou spíše oválnější, než kulaté, jsou výrazně sytě modře safírové. Končetina má spíše kratší, pevné, s kulatými tlapkami. Ocas má rovnoměrně zbarvený, je pružný a hustě osrstěný, působí mohutným dojmem, je nesený v hrdém zatočení nahoru.
HMOTNOST:
Birma váží v rozmezí 4,5 až 8 kg.
SRST:
Birma má srst dlouhou, až polodlouhou, s jemnou strukturou a hedvábnou podsadou. Na zádech, bocích a ocase je srst nejdelší. Srst však neplstnatí a je na údržbu nenáročná. Dospělá kočka má límec, který je nejvýraznější v zimě, u koťat nebývá patrný. Nejcharakterističtějším znakem tohoto plemene jsou "ponožky", které jsou vždy na všech čtyřech končetinách, a které musí být zcela bílé, rovnoměrné a souměrné, musí končit ještě pod zápěstím, nesmí být příliš krátké ani příliš douhé. Polštářky na tlapkách jsou nejčastěji růžové.
Plemeno má čtyři základní zbarení: silně značené, modře značené, čokoládově značené, lila značené, červeně značené a krémově značené. Další varianty jednotlivých zbarvení jsou: želvovinová, s kresbou, želvovinová s kresbou.
HLAVA:
Lebku má silnou a mohutnou, s plnými tvářemi a mírně zaobleným čelem a výraznou bradou, která nesmí ustupovat.
NOS:
Srst krátká, prodlužuje se postupně směrem ke tvářím.
UŠI:
Zakulacené, střední velikosti.
OČI:
Jsou spíše oválné, než kulaté, výrazně sytě modře safírové.
TĚLO:
Tělo je lehce protažené, svalnaté, spíše mohutnější a pevné. Kostru má také mohutnější.
Záda a břicho rovné, silné. Nohy jsou středně dlouhé, tlapy kulaté a velké.
OCAS:
Ocas je středně dlouhý, hustě pokrytý srstí, nadlehčený stejně jako u veverky.
CHARAKTER:
Birma charakterem je přítulná a vědychtivá, vázaná na chovatele a zvláště k jeho dětem. Je velmi inteligentní, přizpůsobivá, milá a přátelská, a to i k cizím lidem. Je sice držitelkou tichého hlasu, je však dosti upovídaná a se svojí vztahovou osobou hovoří dosti často. V období říje je poněkud hlučnější, svým projevem se podobá siamským kočkám. Není útočná, může být však poněkud tvrdohlavá. Bojí se zimy a miluje spaní pod dekou. Pokojně se snáší se psy i jinými zvířaty, zcela postrádá agresivitu. Ke svému ůánovi a své rodině velice silně lne a neustále jim dává najevo svoji náklonnost. Je empatická a na nálady své rodiny velmi vnímavá.
ZVLÁŠTNOSTI:
Birma je charakteristická svými bílými, souměrnými punčoškami, které jsou jedinečně na všech čtyřech tlapkách.
PÉČE:
Birma potřebuje pravidelnou péči o srst. Jinak nevyžaduje žádnou zvláštní péči.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dida dida | 27. listopadu 2007 v 8:55 | Reagovat

Chtěla bych birmu posvátnou ale jediný broblem je, že máme kabeli a hadice které by mohla překousnout.A jinak je tahle stránka super!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama